Aktuality a akce

Nově byl potvrzen i ve Vsetínských a Slezských Beskydech a v Jablunkovské vrchovině. Pobytové znaky medvěda hnědého byly nalezeny jen v Kysuckých Beskydách a Kysucké vrchovině. Ukázal to 42. ročník mapování velkých šelem v CHKO Beskydy a v navazujících pohořích na Slovensku. 

Do mapování na obou stranách česko-slovenské hranice se zapojili stopaři z řad pracovníků Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR, Hnutí DUHA Šelmy, slovenského občanského sdružení Karpatská divočina a další dobrovolníci, dohromady bezmála 200 účastníků. „Oproti jiným sezónám byl výskyt šelem ověřován také v Hostýnských vrších a v podhůří Moravskoslezských Beskyd – Palkovických hůrkách, Ondřejníku či Štramberské vrchovině. Zájmové území mělo rozlohu zhruba 3700 čtverečních kilometrů, šlo tak o prozatím největší území, které bylo v rámci této tradiční akce mapováno,“ říká Václav Tomášek, zoolog Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR. 

Hlavní terénní úsilí vyvinuli mapovatelé 7. a 8. února 2026, několik tras bylo zdokumentováno 8. února. „Počasí bylo proměnlivé, ve vyšších polohách mírně sněžilo, v nižších mrholilo. V jižní části a v nižších polohách mapovaného území chyběla sněhová pokrývka. Při stopování velkých šelem dobrovolníci prošli 164 přidělených tras, jejichž jednotlivé délky se pohybovaly od 5 do 25 kilometrů,“ popisuje Tomášek. Trasy vedly lesními cestami a chodníky primárně s nezpevněným povrchem. Data z fotopastí významně pomohla potvrdit výskyt velkých šelem zejména v oblastech, kde byly špatné mapovací podmínky.

Z hlediska druhového složení získaných údajů o výskytu velkých šelem dominoval vlk obecný, u něhož se našlo 211 pobytových stop (o 50 více než loni) v terénu během procházení tras a dalších 46 záznamů na fotopastech. Nejpočetnější skupina 6 vlků byla zjištěna v Kysuckých Beskydech. V Kysucké vrchovině byly stopovány skupiny 3 a 4 jedinců. V centrálních Javorníkách mapovatelé zdokumentovali skupinu 5 vlků a ve východních Javorníkách potvrdili několikrát přítomnost 3 až 4 vlků. Fotopast ukázala výskyt vlčího páru i ve Vizovických vrších. Ve většině případů terénních nálezů šlo o trus a stopní dráhy – otisky stop. „V jednom případě se podařilo dohledat i kořist, a to ulovenou laň v oblasti Gírové. Během pochůzek bylo nasbíráno 22 vzorků trusu vlka. Většina byla odebrána do lihu pro analýzy DNA, které určí genetické vazby mezi jedinci v populaci a pomáhají odhalit i přítomnost nových jedinců – imigrantů v území. Několik vzorků bude laboratorně analyzováno pro účely parazitologického vyšetření,“ přibližuje Tomášek.

V případě rysa se našlo 58 údajů o výskytu. Výskyt medvěda na území Kysuckých Beskyd a Kysucké vrchoviny byl zaznamenán v pěti případech. Kromě velkých šelem mapovatelé zjistili i řadu dalších chráněných druhů živočichů, zejména ptáků – zdokumentovanými druhy byl například jeřábek lesní, tetřev hlušec, jestřáb lesní, ořešník kropenatý, krkavec velký, orel skalní, puštík bělavý či datlík tříprstý. 

„Ohrožujícím faktorem pro populace velkých šelem je dlouhodobě zejména stále se zhoršující migrační průchodnost volnou krajinou v podhorských oblastech. Zástavba migračních koridorů by měla být důsledně omezována. Dále je nezbytné zachovat celoroční ochranu všech tří velkých šelem na obou stranách hranice a nesnižovat regulačním odlovem křehkou genetickou variabilitu předmětných druhů,“ shrnuli společně autoři mapování. 

Zjištěná data pomáhají získat ucelenou představu o stavu a prostorovém rozšíření velkých šelem v pohořích na moravsko-slovenském pomezí. Mapování bylo součástí projektu LECA Interreg Central Europe na území Beskydy-Kysuce. Monitoring na českém území byl spolufinancován z projektu Prospective LIFE.

Výsledky zimního mapování šelem v Beskydech a Kysucích v roce 2026 - formát .pdf